pátek 26. srpna 2016

Jan Burian ml. - HOUSE MUSIC 1


Jan Burian ml. stojící dnes za projekty Tyto Alba, nebo Kyklos Galaktikos mi poskytl svou dávnou nahrávku manipulací s různými zvukovými zdroji nazvanou House music. Radikální radioart má mnohdy netušený potenciál, některé opakující se slogany se vám jen tak nepovede dostat z hlavy. A někteří z pamětníků možná odhalí i odkud chytlavé zvukové útržky pocházejí. 

Prozraď něco o vzniku nahrávky. Jak a kdy vznikla a co jí inspirovalo?
V osmé třídě jsem si našetřil na svého prvního nahrávacího walkmana, se kterým jsem pak všude chodil a celé dny nahrával. Asi hlavním důvodem byl žánr house music - pořád jsem nechápal, proč se house music říká nějaké taneční hudbě, když by to měla být muzika udělaná doma...v domě.  

Musíme to taky rozebrat technicky. Na jaké zařízení se nahrávalo a jak je to vlastně všechno uděláno? 
V tu dobu jsem bydlel u táty na Malé Straně. Byla tam televize, videopřehrávač, kazeťák, klavír a já měl toho walkmana. Vždycky jsem pustil kousek filmu a nahrál na walkmana, pak přetočil a zase, pořád dokola...Měl jsem rád filmy o pirátech, tak je to tam, taky jsme měli samizdatové verze Havlových her a tak je tam kus Audience. Ostatní zvuky byly prostě, co jsem našel kolem...

Nahrávka je vlastně perfektní ukázkou plunderphonie a dalo by se říct i DIY samplingu. Spíš než ryze hudební záležitost připomíná spíš radio art. Vrátil jsi se někdy později k podobnému stylu práce?
Už před tím jsme se spolužákem Vaškem Švankmajerem nahráli celou rozhlasovou hru s názvem Pan Kožla a Pan Kožmín. Je to dost epická záležitost, v níž oni dva hrdinové prožijí mnohá dobrodružství (včetně např. letu v jaderné hlavici) a procestují celý svět. natáčeli jsme též na nějaký kazeťák a kazeta měla samozřejmě originál dokonale vyvedený obal. Já jsem jí pak někam založil a Vašek mi dodnes čas od času připomene, že je to jediná věc, kterou mi asi nikdy neodpustí...

Jinak mám pocit, že ten styl práce je mi stále vlastní. Jen se mění stroje. 


František v. m. Kříž

Hudba Františka v. m. Kříže k nám přichází z jiného vesmíru, než jsme zde normálně zvyklí, žádná domácí avantgarda, home-made psychedelické pokusy nebo jednorázový úlet nahraný s kamarády v garáži. Tohle je hudba, která si přeje být hezká, ale daří se jí to jen v rámci těch nejširších mantinelů. František v. m. Kříž byl před lety klientem denního stacionáře pro psychicky postižené v Českých Budějovicích jako diagnostikovaný schizofrenik, nyní je již podle všeho důchodcem, kontaktovat se mi ho ale bohužel 
nepovedlo.

Kromě kazet, který nahrával a pak rozdával, také maloval a dělal koláže a také vyráběl sešity komiksů s vlastními hrdiny. Veřejně nevystupoval. Zřejmě málo lidí si jeho nahrávky opravdu poslechlo. František v. m. Kříž rezignoval na kvalitu záznamu, nebo pro něj byla tehdy dostatečná. Ačkoliv většina jeho kazet má solidně provedený obal, kopírování proběhlo zřejmě na nějakém stroji podřadné kvality. Ta dále ještě klesá u výběrů “toho nejlepšího”, kdy zřejmě autor kopíroval z kopií různých generací a už tak všudypřítomný šum se dále sčítal. S kazetami Františka v. m. Kříže se nám dostává do rukou materiál, který vytvořil pravý “umělec čistého srdce”, autor se zde nebrání romantice, ani všemožným klišé, už názvy jednotlivých písní tu hovoří za vše (Nebraň se snům, Vyznání, Krajina snů, Bohyně snů, Tvář z mých snění, Ptáš se hvězd). 

Jsou tu k slyšení šlágry, písně jako z autorova mládí, zahrané ovšem na neidentifikovatelný syntezátor (Nezralost zdánlivá), které by se neztratily ani v repertoiru takového Milana Chladila, folkové balady, dále samohrajkové skladby s typickým zvukem továrních zvuků, téměř jako z dílny Wesley Willise, ovšem kde Willis zaklíná své démony vršením absurdních vulgarit a opěvováním symbolů bezproblémového světa amerického snu, Kříž se nebrání svým smutkům a zklamáním, v tomto ohledu zde není ani památky po  nějakém nadhledu, či snad sarkastickém podtónu, který by vše uvedl na pravou míru. Napadá mě také paralela s tvorbou Jaroslava Uhlíře, se kterou je zde chvílemi cítit jistá podobnost, snad až na to, že písně Františka v. m. Kříže jsou přece jen o trochu lepší a o poměrně větší trochu hůř nahrané. Kříž nám tedy předkládá nejspíše domácí střední proud, to je něco, co není často k slyšení, zde ani nikde jinde. Ale jak jsem naznačil, zatímco díla rozličných domácích avantgard mohou často zvukově své slavnější kolegy dohánět a leckdy se jim i vyrovnat, nemůže se František v. m. Kříž s technickým aparátem hudebníků středního proudu nijak srovnávat. Zvuk levných kapacitních mikrofonů z nějakého magnetofonu a neškolený Křížův hlas může chvílemi znít jako nějaká temná verze Šlágr TV. To ovšem jistě neměl autor písní v úmyslu. Zaposlouchejte se alespoň na chvíli do skladeb Františka v. m. Kříže, pokud snesete takovou dávku syrového zvuku a písní, které chtěly být krásné. 

VŽDYCKY JSEM BYL ROMANTIK


TAK TADY JSEM



PORTRÉTY OSUDŮ

Bordové parpl’e



O projektu Bordové parpl’e jsme již slyšeli v profilu Raptora Kocha, byla by ale škoda si tento projekt, tvořící v nejlepší tradici diletantské hudby nepředstavili ve zváštním profilu. 
Můžete začít zde, na jejich virtuální adrese na portálu Bandzone:
Samozřejmě, že nahrávky BP tvoří z velké části rozjívené hlukové jamování s bušením do bicích, kde se pletou přes sebe rozličné nástroje a Raptor Koch se snaží svou kytarou vše stmelovat v regulerní hudbu. Zajímavější jsou ale ztišené věci jako Kde si milá, kde se vykloubený pseudofolklór potkává s lunatickou operou a hledání těch správných tónů na okolo nalezených nástrojích ve výsledku vytváří soundtrack k podivnému psychedelickému westernu. Ale BP jsou podle záznamů evidentně otevření jakémukoliv stylu.
Pozitivní je zvuk nahrávek, který u projektů tohoto typu rozhodně nebývá pravidlem. 
Nahrávky Bordových parpl’ů jsou z těch syrovějších, ba nejsyrovějších, vzpomeneme si na materiál, které v 90. letech nahrával Vítězslav Švec s projektem 60 wattové slunce. Přesto se zde se zvukem pracuje, zpestřením je tu občas přítomný reverb. 




“Bordové parpl’e vznikli nahodne. Ja som umýval riad v kuchyni a dvaja kámoši (nehudobníci) sa nudili, tak vzali klarinet a fujaru a začali si jamovať. Keď som to počul, ihneď mi napadlo, že to musíme rýchlo nahrať. Šli sme teda do pivnice a nahrali sme prvé asi 40 minútové nehudobné orgie. Chlapci potom sami nemohli uveriť vlastným ušiam. Dobre nás to pobavilo tak sme si teda čas od času zašantili v pivnici, pričom som to vždy nahral. Hlavný členovia boli: Juraj Švec, Martin Šuľák a ja. Na niektorých albumoch sa pridali aj ďalši kamoši: Miro Marcinov, Mario Martančík. Kedže nevedeli hrať na nástroje, naladil som trebars gitaru na jeden akord, popri tom som obsluhoval dve tri nástroje aby to bolo plnšie.”

Raptor Koch





Raptor Koch

Za jménem Raptor Koch se skrývá slovenský hudebník z Humenného. Na publikování celé jeho tvorby stále čekáme, ale snad se na Bandcampu i slíbený zbytek jeho skladeb brzy objeví. Do té doby se můžete probírat jeho tvorbou na jeho Soundcloudovém profilu. Skvělé zahrané covery R.Stevie Moora a Mothers of Invention tu střídají psychedelické kompozice a podivuhodná sklepní elektronika. Vše zábavné, dobře zahrané i nahrané. I kdybych nakrásně nechtěl jen chválit - musím, jelikož Raptor Koch slíbil nahrát i mou oblíbenou skladbu R.Stevie Moora I Want to Stay Home, na což se velmi těším.





Co je vlastně Raptor Koch? Je to skupina, jednočlenný projekt, nebo tvůj pseudonym? A odkud se vzalo to jméno?
Raptor Koch je jednočlenný projekt tvorený mnou. Kamaráti ma prezývali raptor, lebo som na jednej opekačke začal šalieť a robil rôzne opičky až raptorkoviny s neviditeľným chvostom a pre raptorov špecifickým drápom na ruke. Svoje projekty som pomenuvával rôzne. Napríklad: Pas mech aliby, Hmožddžs, Brainbow, Metronom. Nakoniec som už toho mal plné zuby tak som ostal pri Raptorovi Kochovi. Aj s dôvodu, že mi príde smiešne ked to niekto povie. Napríklad v rádiu FM v demovnici ked som to počul s rádia mal som s toho dobrú srandu. Povedal to s takým privetivým milým hlasom. Mám čudný zmysel pre humor. 


Jaký styl vlastně Raptor Koch hraje? Docela se mi líbila nálepka freak pop, kterou jsi použil na Soundcloudu, na mnoho tvých nahrávek poměrně sedí. Ale jsou tam i kusy výrazně experimentálnější.
Čo sa štýlu týka nemám vyhradený štýl. Rád striedam hudobné žánre podľa nálady. Dalo by sa to zúžiť na: rock n roll, punk rock 70 rokov, experimental, minimal, ťuťulimuťuli elektro, synth bop, progressive, space rock, garage rock, avant garde, drone... Označenie Freakpop kľudne beriem.


Chtěl, nebo začal jsi primárně nahrávat covery a až později jsi přidal i autorské věci, nebo to bylo jinak?

Nahrávať som začal v roku 1995 ked som mal sedem rokov. Začalo to GG pesničkami ktoré som nahrával na starý kazeťák. Otec mi kúpil varhany a prihlásili ma na súkromnú hudobnú školu, ktorú som rýchlo opustil kedže ma nezaujímala teoria a noty a nahral som jednu GG kazetu, ktorá znela asi príliš divne. Keď moja mama počula tie pazvuky s mojej izby vzala ma za psychologičkou či nie som šiši haha..Ďalej som nahrával podivné rozprávky Havko Piťko asi do roku 1999. Muziku som začal nahrávať okolo roku 1999-2000 ked som dostal na narodeniny prvú elektrickú gitaru+distortion Turbo Rat za 1500 sk. Spolu s bratom (bicie na varhanoch) sme nahrali asi tak šest kaziet. Projekt som nazval Peacar. Od roku 2003 ma brat zoznámil s počitačovým programom Fruity Loops. Kedže som nemal bicie používal som sample. V tomto programe pracujem dodnes avšak všetky nástroje si nahrávam sám. Už to tam len pekne navrstým použijem kompresory rôzne efekty a je to. Všetko to vzniká u mňa doma v pivnici. Snažím sa to vždy vylepšovať no mikrofony a nástroje sú dosť drahá záležitosť takže to ešte chvíľu potrvá aby to znelo tak ako by som chcel. Za tie roky som nahral zhruba 500 skladieb. No asi 150 ich nemám dokončených za posledných pár rokov, čo mi v noci nedá spať. Svoju hudbu som veľmi neprezentoval s týchto dôvodov. Nikdy som nebol na 100% spokojný s nahrávkami a tak trochu som neveril, že by o to mal niekto záujem. Nakopol ma až kamoš, ktorému sa moje veci páčili. Potom som zhodnotil, že by som si to nemal nechať len pre seba. Tak som dal nejaké veci na Soundcloud. Tam ma objavil jeden brazilčan Estêvão Vieira (Stevz), ktorý tvorí skvelú hudbu. Založil Chupa Manga Recs. kde prezentuje rôzných one man band interprétov. Vydal aj moje skladby na CD asi 20 kusov, ktoré rozširuje ďalej. Chce ma vydať aj na malej vinilovej platni čo ma veľmi potešilo a nakoplo do práce. Momentálne zostavujem všetky svoje albumy na Bandcampe, ktoré onedlho uverejnim.





Z převzatých skladeb na tvém Soundcloudovém profilu by se dalo sestavit jistě minimálně jedno album R.Stevie Moora. Dokonce jsi přispěl i na jeho oficiální album coververzí Knickerbocker Thuggery Combover. To je skvělé! Čím tě vlastně R. Stevie Moore zaujal?
Na R.Stevieho Moora som natrafil asi pred rokom a pol na youtube a okamžite som sa zamiloval. Bolo pre mňa prekvapením, že niektoré jeho skladby a škreky mi pripomínali niektore moje veci. Ale s tým, že s neho som bol úplne hotový. Narazil som naňho v dobe keď ma hudba už prestávala
prekvapovať. To bolo niečo po čom som dlhé roky priahol. Potom som len tak zo srandy nahral jednu jeho skladbu - Play. Pustil som to kamošovi a ten mi vravel, že by som mu ju mal poslať. Tak som si ho našiel a poslal som mu ju v domnení, že si to pustí zasmeje sa a zabudne. No na moje počudovanie mi napísal pozitívnu kritiku s prosbou aby som v tom neprestával. To mi dalo neskutočnú chuť do práce. Doposiaľ som mu nahral 16 skladieb. Tri z nich použil aj na svoje albumy na bandcampe. Dokonca ma dal zahrať v newyorskom rádiu WFMU. Opäť som mal s toho môjho idiotského umeleckého mena obrovskú srandu ked som počul moderátora povedať raptor koch, pričom to znelo ako Raptor Cock or Kchhhh.


Tvé nahrávky mají velmi slušný zvuk. Hraješ na všechny nástroje sám? Prozraď něco o svém vybavení a způsobu práce.
Vybavenie v svojom štúdiu neustále doplňam keď mi to dovolia financie. Na spev a gitary basu a rytmičák používam mikrofon Shure SM 57. Ostatné mikrofony na bicie sú s tých lacnejších, ktoré zapájam do desetivstupového mixu Behringer. To všetko ide do 2 vstupovej externej zvukovej karty. Chcel by som v budúcnosti nahrávať analogovo, no musím ešte na to dlho šporiť. 



Jsi aktivní i v jiných projektech?
Hral som ešte v troch hudobných projektoch. Od roku 2009 do januára 2016 som s kamošmi založil rock n rollovu skupinu Waves kde sme okrem vlastných skladieb hrali aj koververzie od naších hrdinov ako sú Kinks, Rolling Stones, Beatles... Další projekt s názvom Počkaj?dobre už možeš  bol zameraný skôr na punk rock 70. rokov ale taktieš na špinavý rock n roll typu Link Wray. V skupine sme boli traja starý kamoši. Zvyšný dvaja hrali v pankovej skupine Porucha. Príležitostne som hrával v Poruche aj ja. Hrávali sme len príležitostne, kedže sme sa rozprchli po svete. Ďalší projekt okolo roku 2010 - Bordové parpľe - som založil náhodne s dvoma kamošmi nehudobníkmi pri spontánnej jamovačke u mňa v pivnici. Jeden chytil fujaru druhý klarinet na ktorých v živote nehrali. Ja som bol v úžase a tak som spravil prvý záznam. Pri jeho počúvaní sme sa potom nasmiali, že musíme nahrať dalšie. Tak sme nahrali asi 7 albumov ktoré tieš zaradím na bandcamp. Všetky tieto projekty sú uvedené na mojej stránke soundloudu kto by mal záujem.

Hraje Raptor Koch také naživo?
Naživo nie som aktívny kedže už nemám ským hrať kedže všetci moji kamoši odyšli do zahraničia. Naživo som hrával s Waves plus asi tri koncerty s Počkaj?dobre už možeš.